EKO_24_Inflace

up:: ↑ / G6 nav:: ⇐ / ⇒

---

24) Inflace

( Inflace, deflace, dezinflace. Druhy a dopady inflace. Měření inflace. Phillipsova křivka. Vývoj inflace v ČR a současná situace. )

• Základní pojmy
  • Inflace ($\pi$):
    • Trvalý růst všeobecné cenové hladiny ($P$).
    • Pokles kupní síly peněz (za stejnou bankovku koupím méně).
  • Deflace:
    • Pokles cenové hladiny (opak inflace).
    • Často spojena s recesí (lidé odkládají nákupy, protože čekají zlevnění).
  • Dezinflace:
    • Pokles tempa růstu inflace (např. z 15 % na 10 %).
    • Ceny stále rostou, ale pomaleji.
• Měření inflace
  • 1. Index spotřebitelských cen:
    • Měří změnu cen “spotřebního koše” (cca 700 reprezentativních statků a služeb – potraviny, bydlení, doprava…).
    • Vzorec míry inflace:
      • $\pi =\frac{CP{I}_t-CP{I}_{t-1}}{CP{I}_{t-1}}\cdot 100[\%]$
  • 2. Deflátor HDP:
    • Poměr nominálního a reálného HDP ($\frac{HD{P}_N}{HD{P}_R}$).
    • Zahrnuje všechny statky v ekonomice (nejen spotřební koš), ale je dostupný s zpožděním.
      • ( zahrnuje i bagry co v košíku nejsou )
• Druhy inflace
  • A) Podle tempa růstu (kvantitativní):
    • 1. Mírná (plíživá): Jednociferná (do 10 %).
      • Lidé věří penězům, ekonomika funguje normálně.
    • 2. Pádivá (cválající): Dvoj- až trojciferná (10–100+ %).
      • Lidé se zbavují peněz, nakupují nemovitosti/zlato. Nutná indexace smluv.
    • 3. Hyperinflace: Tisíce procent (např. Německo 1923, Zimbabwe).
      • Rozpad peněžního systému, přechod na barter nebo cizí měnu.
  • B) Podle příčin:
    • Poptávková:
      • Nadměrná poptávka ($AD>AS$). “Příliš mnoho peněz honí příliš málo zboží.”
      • Příčiny: Růst mezd, levné úvěry, vládní utrácení.
    • Nabídková / Nákladová:
      • Růst nákladů firem $\to$ přenesení do cen.
      • Příčiny: Růst cen energií (ropa, plyn), růst mezd neodpovídající produktivitě.
  • C) Podle očekávání:
    • Anticipovaná: Očekávaná, zapracovaná do smluv (klauzule o inflaci).
    • Neanticipovaná: Šoková, přerozděluje bohatství.
• Dopady inflace
  • Sociální: Pokles reálných mezd a důchodů (pokud nerostou rychleji než inflace).
  • Redistribuční:
    • Vítězové: Dlužníci (vracejí “znehodnocené” peníze), vlastníci hmotných aktiv.
    • Poražení: Věřitelé, střadatelé (úspory ztrácejí hodnotu), lidé s fixními příjmy.
  • Ekonomické: Nejistota, neefektivní alokace zdrojů, “náklady ošoupaných podrážek” (časté chození do banky), “náklady jídelníčku” (přecenování zboží).
• Phillipsova křivka (PC)
  • Vyjadřuje vztah mezi inflací ($\pi$) a nezaměstnaností ($u$).
  • Proč
    • inflace zlevňuje pracovní sílu - mzda se zlevňuje, vyplatí se najímat
    • inflace nutí lidi zbavit se peněž i nákupem → zvýšení poptávky = je potřeva více L
    • dlouhodobém nefunguje → zaměstnanci chtějí zvýšit o inflaci → nevyplatí se = propouští je
  • 1. Krátkodobá (SPC):
    • Inverzní vztah (klesající křivka).
    • Snížení nezaměstnanosti vede k růstu inflace (a naopak).
    • Vláda může volit mezi $\pi$ a $u$ (“trade-off”).
    • graf
      • 
      • $u\ast$ - přirozená míra nezaměstnanosti (trh v rovnováze)
  • 2. Dlouhodobá (LPC):
    • Svislá přímka na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti ($u_n$).
    • V dlouhém období nelze snížit nezaměstnanost zvýšením inflace (peníze jsou neutrální).
    • Snaha snížit $u$ pod $u_n$ vede jen k akceleraci inflace.
    • graf
      • 
• Vývoj inflace v ČR
  • 90. léta: Transformační inflace (liberalizace cen), postupné snižování.
  • 1998–2019: Cílování inflace ČNB (cíl 2 %). Dlouhé období stability, někdy až hrozba deflace.
  • 2021–2023 (Inflační vlna):
    • Rychlý nárůst (post-covid poptávka + energetická krize + válka na Ukrajině).
    • Vrchol: Cca 17–18 % (v roce 2022/začátek 2023). Jedna z nejvyšších v EU.
    • Příčiny: Mix nákladové (energie) a poptávkové (rozdávání peněz za covidu) inflace.
  • Současnost (2024/2025):
    • Došlo k výrazné dezinflaci.
    • Inflace se vrátila k cíli ČNB (pohybuje se kolem 2–3 %).
    • ČNB začala snižovat úrokové sazby.

Link to original

---