9. Měkké a tvrdé systémové myšlení
Porovnejte měkké a tvrdé systémové myšlení
(vysvětlujte, prosté vypsání seznamu nestačí)
.
Image
2
3
- Tvrdé systémové myšlení (Hard Systems Thinking)
- Svět vnímá jako objektivní soubor jasně definovatelných systémů, které lze inženýrsky popsat.
- Cíle jsou pevně dané a známé, otázkou je pouze najít nejoptimálnější cestu, jak jich dosáhnout (řeší se “jak”).
- Pracuje s tvrdými daty, matematickými modely a optimalizací.
- (např: Výstavba nové dálnice, kde máme jasné zadání, rozpočet a hledáme nejkratší/nejlevnější trasu)
- Měkké systémové myšlení (Soft Systems Thinking)
- Svět vnímá jako chaotický, složitý a plný subjektivních lidských pohledů.
- Samotný “systém” zde není reálná věc na zemi, ale pouze náš proces učení se o dané situaci.
- Cíle nejsou předem známé, protože každý účastník situaci vnímá jinak (řeší se “co” a “proč”).
- Cílem není matematické optimum, ale shoda (konsenzus) mezi lidmi na tom, co je pro ně žádoucí a proveditelná změna.
- (např: Reorganizace rodinné firmy, kde má zakladatel, syn a zaměstnanci úplně odlišné představy o budoucnosti) [[#|(more)]]
More
( P: 3-4 + 6)
- měkký/tvrdý OR (Operační výzkum)
- tvrdý přístup
- Lze přísně řečeno aplikovat pouze na matematicky optimalizovatelné a jednoduché problémy.
- měkký přístup
- Obvykle zachycuje problém z pohledu celé zainteresované skupiny (všech lidí, kterých se to týká).
- Nesnaží se získat jedinou objektivní definici problému, naopak cílí na vytažení mnoha subjektivních definicí.
- Místo čísel a rovnic používá slovní a grafické modely.
- tvrdý přístup
- @ 🖼️ ( Dle Checklanda )
- Soft-OR: SSM (Soft Systems Methodology - Checklandova metodika)

- 1. a 2. fáze: Hledání (Pochopení problémové situace)
- Cílem je zmapovat situaci v její plné šíři bez předčasných závěrů.
- Nástrojem jsou Rich Pictures (bohaté obrázky), které zachycují 3 základní aspekty:
- struktura (organizační hierarchie, budovy, geografické umístění)
- procesy (transformace, toky zboží, dokumentů, informací)
- zájmy (individuality, emoce, obavy a motivace všech zobrazených lidí)
- rich picture
- 3. fáze: Formulování kořenových definic (Root Definitions)
- Popisují čistě teoreticky, jak by měl ideálně fungovat zkoumaný systém z konkrétního úhlu pohledu.
- K vytvoření neprůstřelné definice se používá akronym CATWOE:
C– customers (zákazníci, oběti nebo příjemci, na které má systém dopad)A– actors (aktéři, kteří v systému fyzicky vykonávají činnosti)T– transformační proces (jádro systému - jak se konkrétní vstup promění na výstup)W– weltanschauung (světový názor, optika nebo smysl, proč dává transformace vůbec smysl)O– owner (vlastník, někdo, kdo má absolutní moc systém stopnout nebo zrušit)E– environmental constraints (omezení z vnějšího prostředí, se kterými musíme žít a nezměníme je - např. zákony, počasí)
- příklad:
- zadání: Vzdělávací systém neposkytuje dostatečně produktivní absolventy vysokých škol. Pouze malé množství absolventů vysokých škol má odpovídající znalosti pro praxi.
- řešení:
C– Společnost, budoucí zaměstnavatelé, ale i studenti samotní.A– Studenti, profesoři, tvůrci kurikul.T– Vstup: Neodborný student → Transformace: Výuka a praxe → Výstup: Kvalifikovaný expert připravený pro trh.W– Víra, že vysoká škola nemá být jen teorie, ale má zvyšovat ekonomickou hodnotu člověka na trhu práce.O– Ministerstvo školství / Vláda (mohou školu zavřít nebo jí vzít akreditaci).E– Rozpočet od státu, demografický vývoj, přirozené limity inteligence populace, zpoždění trhu (než student dostuduje, trh chce už něco jiného).
- 4. fáze: Konceptuální modelování
- Sestavuje se čistě na základě předchozí definice CATWOE.
- Je to logický diagram lidských činností (aktivit), které se v systému musí stát, aby transformace proběhla.
- Hodnotí se pomocí 3E (Efficiency, Effectiveness, Efficacy).
- (vsuvka: Z hlediska 3E v přiloženém grafu není definována nákladová efektivnost)
- 🖼️
- 5., 6. a 7. fáze: Srovnání, změny a akce
- Srovnání se skutečným světem.
- Pokládáme si otázky: “Děje se tato aktivita z našeho ideálního modelu v realitě?”, “Jak přesně?”, “Funguje?”
- Návrh změn.
- Identifikujeme, co se v reálném světě musí změnit (kultura, struktura, procesy), aby to bylo systematicky žádoucí a kulturně přijatelné pro lidi.
- Akce.
- Samotná implementace schválených změn do praxe.
- Srovnání se skutečným světem.
- Soft-OR: Kritika a limity měkkého přístupu - Konsenzus neznamená pravdu. Pokud se všichni lidé v místnosti shodnou na špatném řešení, systém sice bude stabilní, ale nefunkční.
- Metody strukturování problémů (Problem structuring methods).
- Měkké myšlení bychom neměli chápat jako finální exaktní řešení.
- Správný postup v praxi je použít Měkké myšlení jako přípravu (vyčištění chaosu a definování problému) a až poté na vybranou část aplikovat Tvrdé inženýrské metody.
- Metody strukturování problémů (Problem structuring methods).




