- UŽITEK vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení nebo potěšení ze spotřebovaného statku nebo služby
6) Kardinalistická teorie užitku spotřebitele
( podstata, mezní užitek, celkový užitek, maximalizace užitku spotřebitele, vztah mezi cenou a mezním užitkem, paradox hodnoty )
- Definice:
- Teoretický přístup, který předpokládá, že užitek je přímo měřitelný (kardinální veličina).
- Měří se buď v hypotetických jednotkách “utilech”, nebo častěji nepřímo prostřednictvím peněz (částka, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit).
- Cílem spotřebitele je maximalizace celkového užitku (TU).
- Charakteristika:
- Užitek (Utility): subjektivní pocit uspokojení nebo potěšení ze spotřebovaného statku nebo služby
- Celkový užitek ( - Total Utility):
- Celkové uspokojení ze spotřeby celého množství statku.
- S rostoucím množstvím () roste, ale čím dál pomaleji (až do bodu nasycení).
- max TU → (bod nasycení)
- Mezní užitek ( - Marginal Utility):
- Přírůstek celkového užitku vyvolaný spotřebou dodatečné jednotky statku.
- (nebo derivace ).
- Zákon klesajícího mezního užitku: S každou další spotřebovanou jednotkou statku mezní užitek klesá (potřeba je nasycována).
- Maximalizace užitku spotřebitele (Optimum):
- Spotřebitel je v rovnováze, pokud nemůže změnou struktury spotřeby zvýšit svůj celkový užitek.
- A) Pro jeden statek:
- Spotřebitel nakupuje tak dlouho, dokud se mezní užitek nerovná ceně.
- Pokud , spotřebitel nakupuje dál (zvyšuje svůj přebytek). Pokud , nákup omezí.
- B) Pro více statků (Zákon vyrovnávání mezních užitků):
- Spotřebitel rozděluje důchod tak, aby mu poslední koruna vynaložená na jakýkoliv statek přinesla stejný užitek.
- (Poměr MU a ceny se musí rovnat u všech statků).
- Vztah mezi cenou () a () mezním užitkem:
- Křivka individuální poptávky () je totožná s křivkou mezního užitku () (v klesající části, pro ).
- Spotřebitel je ochoten platit cenu maximálně do výše svého mezního užitku.
- Paradox hodnoty (Adam Smith):
- Rozpor mezi užitnou hodnotou (schopnost uspokojit potřebu) a směnnou hodnotou (cena).
- Voda: Vysoká užitná hodnota (vysoký ), ale nízká cena. Důvod: Je jí dostatek nízký poslední jednotky.
- Diamant: Nízká užitná hodnota (pro přežití), ale vysoká cena. Důvod: Je vzácný vysoký .
- Cena je určena mezním užitkem (), nikoliv celkovým ().
- Graf:
- Popis
- TU: Křivka roste z počátku, v bodě nasycení dosahuje maxima, pak klesá.
- MU: Klesající křivka. V bodě, kde je TU maximální, protíná MU osu X ().
- Odvození poptávky: Klesající část křivky MU odpovídá křivce poptávky (D), protože pro každé množství Q je spotřebitel ochoten zaplatit cenu P = MU.

Link to original
6) Kardinalistická teorie užitku spotřebitele
( podstata, mezní užitek, celkový užitek, maximalizace užitku spotřebitele, vztah mezi cenou a mezním užitkem, paradox hodnoty )
- Definice:
- Teoretický přístup, který předpokládá, že užitek je přímo měřitelný (kardinální veličina).
- Měří se buď v hypotetických jednotkách “utilech”, nebo častěji nepřímo prostřednictvím peněz (částka, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit).
- Cílem spotřebitele je maximalizace celkového užitku (TU).
- Charakteristika:
- Užitek (Utility): subjektivní pocit uspokojení nebo potěšení ze spotřebovaného statku nebo služby
- Celkový užitek ( - Total Utility):
- Celkové uspokojení ze spotřeby celého množství statku.
- S rostoucím množstvím () roste, ale čím dál pomaleji (až do bodu nasycení).
- max TU → (bod nasycení)
- Mezní užitek ( - Marginal Utility):
- Přírůstek celkového užitku vyvolaný spotřebou dodatečné jednotky statku.
- (nebo derivace ).
- Zákon klesajícího mezního užitku: S každou další spotřebovanou jednotkou statku mezní užitek klesá (potřeba je nasycována).
- Maximalizace užitku spotřebitele (Optimum):
- Spotřebitel je v rovnováze, pokud nemůže změnou struktury spotřeby zvýšit svůj celkový užitek.
- A) Pro jeden statek:
- Spotřebitel nakupuje tak dlouho, dokud se mezní užitek nerovná ceně.
- Pokud , spotřebitel nakupuje dál (zvyšuje svůj přebytek). Pokud , nákup omezí.
- B) Pro více statků (Zákon vyrovnávání mezních užitků):
- Spotřebitel rozděluje důchod tak, aby mu poslední koruna vynaložená na jakýkoliv statek přinesla stejný užitek.
- (Poměr MU a ceny se musí rovnat u všech statků).
- Vztah mezi cenou () a () mezním užitkem:
- Křivka individuální poptávky () je totožná s křivkou mezního užitku () (v klesající části, pro ).
- Spotřebitel je ochoten platit cenu maximálně do výše svého mezního užitku.
- Paradox hodnoty (Adam Smith):
- Rozpor mezi užitnou hodnotou (schopnost uspokojit potřebu) a směnnou hodnotou (cena).
- Voda: Vysoká užitná hodnota (vysoký ), ale nízká cena. Důvod: Je jí dostatek nízký poslední jednotky.
- Diamant: Nízká užitná hodnota (pro přežití), ale vysoká cena. Důvod: Je vzácný vysoký .
- Cena je určena mezním užitkem (), nikoliv celkovým ().
- Graf:
- Popis
- TU: Křivka roste z počátku, v bodě nasycení dosahuje maxima, pak klesá.
- MU: Klesající křivka. V bodě, kde je TU maximální, protíná MU osu X ().
- Odvození poptávky: Klesající část křivky MU odpovídá křivce poptávky (D), protože pro každé množství Q je spotřebitel ochoten zaplatit cenu P = MU.

- Popis