up:: / G2 nav:: /

  • UŽITEK vyjadřuje subjektivní pocit uspokojení nebo potěšení ze spotřebovaného statku nebo služby

6) Kardinalistická teorie užitku spotřebitele

( podstata, mezní užitek, celkový užitek, maximalizace užitku spotřebitele, vztah mezi cenou a mezním užitkem, paradox hodnoty )

  • Definice:
    • Teoretický přístup, který předpokládá, že užitek je přímo měřitelný (kardinální veličina).
    • Měří se buď v hypotetických jednotkách “utilech”, nebo častěji nepřímo prostřednictvím peněz (částka, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit).
    • Cílem spotřebitele je maximalizace celkového užitku (TU).
  • Charakteristika:
    • Užitek (Utility): subjektivní pocit uspokojení nebo potěšení ze spotřebovaného statku nebo služby
    • Celkový užitek ( - Total Utility):
      • Celkové uspokojení ze spotřeby celého množství statku.
      • S rostoucím množstvím () roste, ale čím dál pomaleji (až do bodu nasycení).
        • max TU (bod nasycení)
    • Mezní užitek ( - Marginal Utility):
      • Přírůstek celkového užitku vyvolaný spotřebou dodatečné jednotky statku.
      • (nebo derivace ).
      • Zákon klesajícího mezního užitku: S každou další spotřebovanou jednotkou statku mezní užitek klesá (potřeba je nasycována).
  • Maximalizace užitku spotřebitele (Optimum):
    • Spotřebitel je v rovnováze, pokud nemůže změnou struktury spotřeby zvýšit svůj celkový užitek.
    • A) Pro jeden statek:
      • Spotřebitel nakupuje tak dlouho, dokud se mezní užitek nerovná ceně.
      • Pokud , spotřebitel nakupuje dál (zvyšuje svůj přebytek). Pokud , nákup omezí.
    • B) Pro více statků (Zákon vyrovnávání mezních užitků):
      • Spotřebitel rozděluje důchod tak, aby mu poslední koruna vynaložená na jakýkoliv statek přinesla stejný užitek.
      • (Poměr MU a ceny se musí rovnat u všech statků).
  • Vztah mezi cenou () a () mezním užitkem:
    • Křivka individuální poptávky () je totožná s křivkou mezního užitku () (v klesající části, pro ).
    • Spotřebitel je ochoten platit cenu maximálně do výše svého mezního užitku.
  • Paradox hodnoty (Adam Smith):
    • Rozpor mezi užitnou hodnotou (schopnost uspokojit potřebu) a směnnou hodnotou (cena).
    • Voda: Vysoká užitná hodnota (vysoký ), ale nízká cena. Důvod: Je jí dostatek nízký poslední jednotky.
    • Diamant: Nízká užitná hodnota (pro přežití), ale vysoká cena. Důvod: Je vzácný vysoký .
    • Cena je určena mezním užitkem (), nikoliv celkovým ().
  • Graf:
    • Popis
      • TU: Křivka roste z počátku, v bodě nasycení dosahuje maxima, pak klesá.
      • MU: Klesající křivka. V bodě, kde je TU maximální, protíná MU osu X ().
      • Odvození poptávky: Klesající část křivky MU odpovídá křivce poptávky (D), protože pro každé množství Q je spotřebitel ochoten zaplatit cenu P = MU.
Link to original