EKO_g6_Makroekonomická-stabilita

up:: EKO nav:: ⇐ / ⇒

Makroekonomická stabilita a ukazatele

• otázky:
  • 19. Makro ukazatele - (HDP, magický čtyřúhelník, metody výpočtu)
  • 23. Nezaměstnanost - (Okunův zákon, přirozená míra, typy)
  • 24. Inflace - (Phillipsova křivka, CPI, důsledky inflace)
  • 25. Hospodářský cyklus - (recese a expanze, mezera výstupu, potenciální produkt)

Infographics

---

19) Makro ukazatele

( Základní makroekonomické ukazatele. Magický čtyřúhelník. Hospodářská politika a její cíle.  Hrubý a čistý domácí produkt (metody výpočtu, nedostatky, nominální a reálný. Hrubý a čistý národní důchod. Vývoj HDP v ČR. Srovnání se státy EU. )

• Magický čtyřúhelník
  • Grafické znázornění úspěšnosti ekonomiky.
  • 4 vrcholy (cíle):
    • 1. Tempo růstu HDP ($G$): Cíl $\to$ stabilní a přiměřený růst (cca 2–3 %).
    • 2. Míra nezaměstnanosti ($U$): Cíl $\to$ nízká (na úrovni přirozené míry).
    • 3. Míra inflace ($\pi$): Cíl $\to$ cenová stabilita (cílování ČNB cca 2 %).
    • 4. Saldo obchodní bilance ($B$): Cíl $\to$ vyrovnanost vývozu a dovozu.
  • Konflikt cílů:
    • Nelze dosáhnout maxima ve všech bodech najednou.
    • Př: $U$ vs $\pi$ (Phillipsova křivka) $\to$ snaha o snížení nezaměstnanosti často zvyšuje inflaci.
  • Tvar:
    • Čím větší plocha čtyřúhelníku, tím úspěšnější hospodářská politika.
    • Pozor: Záleží na osách (někdy se osy obrací, aby “větší bylo lepší”).
  • graf
    • 
• Hospodářská politika (HP)
  • Soubor cílů a nástrojů státu k ovlivňování ekonomiky.
  • Nositelé: Vláda (fiskální), Centrální banka (monetární).
  • Cíle: Růst produkce, plná zaměstnanost, cenová stabilita, vnější rovnováha.
• Hrubý domácí produkt - ($HDP$)
  • Definice: Tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v ekonomice za dané časové období (rok).
  • Klíčové slovo: Domácí $\to$ Územní princip (vše vyrobené v ČR bez ohledu na vlastníka).
  • Metody výpočtu:
    • 1. Výdajová metoda:
      • $HDP=C+I+G+NX$
      • $C$ = Spotřeba domácností (největší složka).
      • $I$ = Hrubé soukromé investice firem.
      • $G$ = Vládní výdaje na statky a služby (ne transfery!).
      • $NX$ = Čistý export ($Export-Import$).
    • 2. Důchodová metoda:
      • Součet prvotních důchodů za výrobní faktory.
      • $HDP=w+r+i+\pi +a+T_n$
      • Mzdy ($w$) + Renty ($r$) + Úroky ($i$) + Zisky ($\pi$) + Amortizace ($a$) + Nepřímé daně ($T_n$).
    • 3. Výrobní metoda:
      • Součet přidaných hodnot všech odvětví + daně.
• Varianty produktu
  • Čistý domácí produkt ($\check{C}DP$):
    • $\check{C}DP=HDP-\text{Amortizace (opotrˇebenıˊ kapitaˊlu)}$.
    • Přesněji vyjadřuje čistý přírůstek bohatství.
  • Hrubý národní produkt/důchod ($HNP$):
    • Národní princip: Vyrobeno výrobními faktory ve vlastnictví rezidentů dané země (i v zahraničí).
      • ( mzda čecha v zahraničí, zisk poboček českých firem v zahraničí )
    • $HNP=HDP+\text{cˇistyˊ prˇıˊjem z majetku v zahranicˇıˊ}$.
    • V ČR je $HDP>HNP$ (odliv dividend do zahraničí).
• Nominální vs. Reálný HDP
  • Nominální ($HD{P}_N$):
    • Vyjádřen v běžných cenách daného roku.
    • Roste i jen díky inflaci, aniž by se vyrobilo víc.
    • $HD{P}_N=P_t\cdot Q_t$
  • Reálný ($HD{P}_R$):
    • Vyjádřen ve stálých cenách (ceny základního roku).
    • Očištěno o inflaci $\to$ ukazuje skutečný růst produkce.
    • $HD{P}_R=P_0\cdot Q_t$
  • Deflátor HDP: Cenový index $\to$ $\frac{HD{P}_N}{HD{P}_R}\cdot 100$.
• Nedostatky HDP
  • Nezahrnuje:
    • Domácí práce (vaření doma, úklid).
    • Šedou/Černou ekonomiku (drogy, práce na černo).
    • Externality (znečištění životního prostředí se neodečítá).
    • Volný čas (hodnota odpočinku).
  • Neříká nic o: Kvalitě života, rozdělení bohatství ve společnosti (Gini koeficient).
• Vývoj HDP v ČR a srovnání s EU
  • Historie:
    • 90. léta: Transformační propad, pak růst.
    • 2008/2009: Finanční krize $\to$ pokles.
    • 2014–2019: Konjunktura (stabilní růst cca 2–5 %).
    • 2020: COVID-19 $\to$ historický propad (cca -5,5 %).
    • 2021–2023: Pomalé oživení brzděné inflací a energiemi, stagnace.
  • Srovnání s EU:
    • ČR je exportně orientovaná ekonomika (závislá na Německu).
    • Konvergence: ČR dosahuje cca 91 % průměru EU (v HDP na hlavu v PPS - paritě kupní síly).
    • Jsme na tom lépe než Slovensko, Polsko, Portugalsko, ale stále pod Německem/Rakouskem.

23) Nezaměstnanost

( Ukazatele nezaměstnanosti. Nezaměstnaná osoba (definice – Eurostat). Druhy nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti. Dopady nezaměstnanosti. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Okunův zákon. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a současná situace na trhu práce. )

• Základní pojmy trhu práce
  • Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ($L$ - Labor Force):
    • Zaměstnaní ($E$) + Nezaměstnaní ($U$).
    • $L=E+U$
  • Ekonomicky neaktivní:
    • Děti, důchodci, studenti, ženy v domácnosti, lidé co práci nehledají.
• Měření nezaměstnanosti ($u$)
  • Míra nezaměstnanosti ($u$): Poměr nezaměstnaných k ekonomicky aktivním (v %).
  • $u=\frac{U}{L}\cdot 100[\%]$
• Definice nezaměstnané osoby (dle Eurostat/ILO)
  • Aby byl člověk statisticky nezaměstnaný, musí splnit 3 podmínky současně:
    • 1. Nemá placené zaměstnání (ani sebezaměstnání).
    • 2. Aktivně hledá práci (během posledních 4 týdnů - Úřad práce, inzeráty).
    • 3. Je připraven k nástupu (do 14 dnů).
  • Pozor: Kdo nehledá práci (nevěří, že ji najde), není nezaměstnaný, ale tzv. odrazený pracovník (spadá do neaktivních).
• Druhy nezaměstnanosti
  • 1. Frikční:
    • Krátkodobá, přirozená.
    • Lidé přecházejí z jedné práce do druhé, hledají lepší uplatnění, stěhují se.
    • ( absolvent hledající první práci )
  • 2. Strukturální:
    • Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po určitých profesích/dovednostech.
    • Závažnější, dlouhodobější.
    • Příčina: Technologický pokrok, útlum odvětví.
    • ( horníci po zavření dolů nemají IT dovednosti )
  • 3. Cyklická:
    • Vzniká v recesi, kdy klesá výkon ekonomiky ($HDP$).
    • Nedostatečná agregátní poptávka.
    • Jediný typ, který chce stát zcela odstranit.
• Přirozená míra nezaměstnanosti ($u_n$)
  • Stav, kdy je trh práce v rovnováze (při potenciálním produktu $Y^{\ast }$).
  • Odpovídá plné zaměstnanosti (neznamená 0 % nezaměstnanost!).
    • každý kdo chce má práci (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost)
  • $u_n=\text{Frikcˇnıˊ}+\text{Strukturaˊlnıˊ}$
  • Inflace je stabilní (NAIRU - Non-Accelerating Inflation Rate of Unemployment).
• Okunův zákon
  • Vyjadřuje negativní vztah mezi změnou HDP a nezaměstnaností.
  • Pokud HDP klesá pod potenciál (recese), nezaměstnanost roste (vzniká cyklická nezaměstnanost).
  • Vzorec (interpretace):
    • $\frac{Y-Y^{\ast }}{Y^{\ast }}=-k(u-u_n)$
    • $Y$ = skutečné HDP, $Y^{\ast }$ = potenciální HDP.
    • $k$ = Okunův koeficient (citlivost, např. 2).
  • $\to$ Každé 2 % poklesu HDP pod potenciál znamenají nárůst nezaměstnanosti o 1 %.
• Dopady nezaměstnanosti
  • Ekonomické:
    • Ztráta produkce (nevyrobené HDP).
    • Zátěž pro státní rozpočet (výplata dávek, nižší výběr daní).
    • Eroze lidského kapitálu (ztráta kvalifikace).
  • Sociální a psychologické:
    • Pokles životní úrovně, chudoba.
    • Stres, kriminalita, zdravotní problémy, sociální vyloučení.
• Politika zaměstnanosti (Státní politika)
  • 1. Pasivní:
    • Tlumení dopadů nezaměstnanosti.
    • Výplata podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek.
  • 2. Aktivní:
    • Snaha vrátit lidi do práce nebo udržet místa.
    • Rekvalifikace, veřejně prospěšné práce.
    • Dotace pro zaměstnavatele (vytvoření chráněných dílen).
    • Podpora absolventů a investiční pobídky.
• Vývoj nezaměstnanosti v ČR a současná situace
  • Historicky:
    • 90. léta: Velmi nízká (do 4 %).
    • Kolem 2000: Nárůst (restrukturalizace průmyslu, cca 8-9 %).
    • Krize 2009-2013: Vrchol nezaměstnanosti.
    • Od 2014: Setrvalý pokles.
  • Současnost:
    • ČR má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v celé EU (cca 2,5 % - 3,5 % dle metodiky).
    • Specifikum: Trh práce je “přehřátý” $\to$ Počet volných pracovních míst > Počet uchazečů.
    • Nedostatek pracovníků brzdí růst firem (tlak na růst mezd).
    • Metodika v ČR: MPSV sleduje “Podíl nezaměstnaných osob” (data z Úřadu práce), ČSÚ používá “Obecnou míru nezaměstnanosti” (Eurostat, výběrové šetření).

24) Inflace

( Inflace, deflace, dezinflace. Druhy a dopady inflace. Měření inflace. Phillipsova křivka. Vývoj inflace v ČR a současná situace. )

• Základní pojmy
  • Inflace ($\pi$):
    • Trvalý růst všeobecné cenové hladiny ($P$).
    • Pokles kupní síly peněz (za stejnou bankovku koupím méně).
  • Deflace:
    • Pokles cenové hladiny (opak inflace).
    • Často spojena s recesí (lidé odkládají nákupy, protože čekají zlevnění).
  • Dezinflace:
    • Pokles tempa růstu inflace (např. z 15 % na 10 %).
    • Ceny stále rostou, ale pomaleji.
• Měření inflace
  • 1. Index spotřebitelských cen:
    • Měří změnu cen “spotřebního koše” (cca 700 reprezentativních statků a služeb – potraviny, bydlení, doprava…).
    • Vzorec míry inflace:
      • $\pi =\frac{CP{I}_t-CP{I}_{t-1}}{CP{I}_{t-1}}\cdot 100[\%]$
  • 2. Deflátor HDP:
    • Poměr nominálního a reálného HDP ($\frac{HD{P}_N}{HD{P}_R}$).
    • Zahrnuje všechny statky v ekonomice (nejen spotřební koš), ale je dostupný s zpožděním.
      • ( zahrnuje i bagry co v košíku nejsou )
• Druhy inflace
  • A) Podle tempa růstu (kvantitativní):
    • 1. Mírná (plíživá): Jednociferná (do 10 %).
      • Lidé věří penězům, ekonomika funguje normálně.
    • 2. Pádivá (cválající): Dvoj- až trojciferná (10–100+ %).
      • Lidé se zbavují peněz, nakupují nemovitosti/zlato. Nutná indexace smluv.
    • 3. Hyperinflace: Tisíce procent (např. Německo 1923, Zimbabwe).
      • Rozpad peněžního systému, přechod na barter nebo cizí měnu.
  • B) Podle příčin:
    • Poptávková:
      • Nadměrná poptávka ($AD>AS$). “Příliš mnoho peněz honí příliš málo zboží.”
      • Příčiny: Růst mezd, levné úvěry, vládní utrácení.
    • Nabídková / Nákladová:
      • Růst nákladů firem $\to$ přenesení do cen.
      • Příčiny: Růst cen energií (ropa, plyn), růst mezd neodpovídající produktivitě.
  • C) Podle očekávání:
    • Anticipovaná: Očekávaná, zapracovaná do smluv (klauzule o inflaci).
    • Neanticipovaná: Šoková, přerozděluje bohatství.
• Dopady inflace
  • Sociální: Pokles reálných mezd a důchodů (pokud nerostou rychleji než inflace).
  • Redistribuční:
    • Vítězové: Dlužníci (vracejí “znehodnocené” peníze), vlastníci hmotných aktiv.
    • Poražení: Věřitelé, střadatelé (úspory ztrácejí hodnotu), lidé s fixními příjmy.
  • Ekonomické: Nejistota, neefektivní alokace zdrojů, “náklady ošoupaných podrážek” (časté chození do banky), “náklady jídelníčku” (přecenování zboží).
• Phillipsova křivka (PC)
  • Vyjadřuje vztah mezi inflací ($\pi$) a nezaměstnaností ($u$).
  • Proč
    • inflace zlevňuje pracovní sílu - mzda se zlevňuje, vyplatí se najímat
    • inflace nutí lidi zbavit se peněž i nákupem → zvýšení poptávky = je potřeva více L
    • dlouhodobém nefunguje → zaměstnanci chtějí zvýšit o inflaci → nevyplatí se = propouští je
  • 1. Krátkodobá (SPC):
    • Inverzní vztah (klesající křivka).
    • Snížení nezaměstnanosti vede k růstu inflace (a naopak).
    • Vláda může volit mezi $\pi$ a $u$ (“trade-off”).
    • graf
      • 
      • $u\ast$ - přirozená míra nezaměstnanosti (trh v rovnováze)
  • 2. Dlouhodobá (LPC):
    • Svislá přímka na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti ($u_n$).
    • V dlouhém období nelze snížit nezaměstnanost zvýšením inflace (peníze jsou neutrální).
    • Snaha snížit $u$ pod $u_n$ vede jen k akceleraci inflace.
    • graf
      • 
• Vývoj inflace v ČR
  • 90. léta: Transformační inflace (liberalizace cen), postupné snižování.
  • 1998–2019: Cílování inflace ČNB (cíl 2 %). Dlouhé období stability, někdy až hrozba deflace.
  • 2021–2023 (Inflační vlna):
    • Rychlý nárůst (post-covid poptávka + energetická krize + válka na Ukrajině).
    • Vrchol: Cca 17–18 % (v roce 2022/začátek 2023). Jedna z nejvyšších v EU.
    • Příčiny: Mix nákladové (energie) a poptávkové (rozdávání peněz za covidu) inflace.
  • Současnost (2024/2025):
    • Došlo k výrazné dezinflaci.
    • Inflace se vrátila k cíli ČNB (pohybuje se kolem 2–3 %).
    • ČNB začala snižovat úrokové sazby.

25) Hospodářský cyklus

( Fáze hospodářského cyklu, jejich průběh. Druhy hospodářského cyklu. )

• Hospodářský cyklus
  • Pravidelné kolísání skutečného produktu ($Y$) kolem potenciálního produktu ($Y^{\ast }$).
  • Střídání fází růstu a poklesu ekonomické aktivity.
• Fáze cyklu
  • 1. Expanze: ↑
    • $Y$ roste rychleji než $Y^{\ast }$.
    • Poptávka a investice rostou $\to$ Firmy zvyšují výrobu.
    • Nezaměstnanost klesá ($u<u_n$).
    • Riziko: Růst inflace (přehřátí ekonomiky).
  • 2. Vrchol: -
    • Horní bod obratu.
    • Ekonomika je na maximu svých kapacit, trh je nasycen.
    • Nedostatek pracovních sil, vysoké úrokové sazby.
  • 3. Recese: ↓ (Pokles)
    • Definice: Pokles reálného HDP po dobu min. 2 po sobě jdoucích čtvrtletí.
    • Pokles výroby a poptávky.
    • Růst nezaměstnanosti, pokles zisků firem.
    • Lidé šetří $\to$ firmy neprodávají $\to$ propouštějí.
  • 4. Dno: - (Sedlo)
    • Dolní bod obratu.
    • Nejnižší úroveň aktivity, vysoká nezaměstnanost.
    • Firmy snižují náklady, slabší krachují $\to$ “ozdravný proces”.
    • Vytváří se podmínky pro nový růst.
• Specifické pojmy
  • Deprese: Dlouhodobá a hluboká recese ( Velká deprese 30. let )
  • Stagnace: Ekonomika neroste, ale ani výrazně nepadá.
  • Stagflace: Nejhorší kombinace $\to$ Stagnace ekonomiky + vysoká Inflace (obvykle nákladový šok)
• Druhy cyklů (dle délky a příčiny)
  • 1. Krátkodobé:
    • Délka: 36–40 měsíců (cca 3–4 roky).
    • Příčina: Výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě.
    • ( Firmy naplní sklady $\to$ omezí výrobu $\to$ vyprodají $\to$ znovu vyrábí )
  • 2. Střednědobé:
    • Délka: 10–11 let.
    • Příčina: Investice do fixního kapitálu (strojů, továren).
    • Klíčové pro vývoj HDP a zaměstnanosti.
  • 3. Dlouhodobé:
    • Délka: 50–60 let (půlstoletí).
    • Příčina: Zásadní technologické inovace a vědecký pokrok.
    • ( Parní stroj $\to$ Železnice $\to$ Elektřina $\to$ Auta $\to$ IT/Internet )
• Příčiny cyklů obecně
  • Vnější (Exogenní): Války, politické události, objevy zdrojů, počasí/klima, populační růst.
  • Vnitřní (Endogenní): Investice, spotřeba, hospodářská politika vlády/centrální banky (změny úrokových sazeb).

+ Otázky

19) HDP a Makro ukazatele

• HDP a jeho měření
  • Reálný HDP je vyjádřen ve stálých cenách (očištěn o inflaci).
    • ANO
  • Nominální HDP roste, pokud roste cenová hladina, i když produkce neroste.
    • ANO
  • HDP určený výdajovou metodou je stejně vysoký jako HDP určený důchodovou metodou.
    • ANO
  • Domácí práce (např. vaření pro rodinu) se započítávají do HDP.
    • NE (nelze tržně ocenit)
  • Deflátor HDP lze určit jako podíl Nominální HDP / Reálný HDP.
    • ANO
• Národní produkt a Bohatství
  • Hrubý národní produkt (HNP) představuje hodnotu statků vyrobených výrobními faktory ve vlastnictví rezidentů (národních faktorů).
    • ANO
  • Rozdíl mezi Hrubým a Čistým produktem je v amortizaci (odpisech).
    • ANO
  • Bohatství je veličina toková, produkt stavová.
    • NE (Naopak: Bohatství je stav/zásoba, Produkt je tok).
• Magický čtyřúhelník
  • V magickém čtyřúhelníku se sleduje: tempo růstu HDP, nezaměstnanost, inflace a saldo obchodní bilance.
    • ANO

23) Nezaměstnanost

• Druhy nezaměstnanosti
  • Cyklická nezaměstnanost vzniká v důsledku poklesu výkonu ekonomiky (recese).
    • ANO
  • Frikční nezaměstnanost souvisí s běžným časovým nesouladem při změně práce (např. stěhování).
    • ANO
  • Strukturální nezaměstnanost vzniká, když kvalifikace pracovníků neodpovídá poptávce firem (např. horníci vs. IT).
    • ANO
  • Přirozená míra nezaměstnanosti je nulová.
    • NE (Vždy existuje frikční a strukturální).
• Politika zaměstnanosti
  • Vyplácení podpory v nezaměstnanosti je nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti.
    • NE (Je to pasivní).
  • Rekvalifikace a vytváření nových pracovních míst je aktivní politika.
    • ANO
  • Veřejné služby zaměstnanosti (Úřad práce) jsou nástrojem aktivní politiky.
    • ANO
• Okunův zákon
  • Okunův zákon říká: Při poklesu produktu pod potenciál o 2 % roste nezaměstnanost o 1 %.
    • ANO

Téma 24) Inflace

• Měření a definice
  • Inflaci v ČR měří a sleduje Česká národní banka (ČNB).
    • NE (Měří ji ČSÚ, ČNB ji cíluje).
  • Index spotřebitelských cen (CPI) se počítá na základě spotřebního koše (cca 700 statků).
    • ANO
  • Míra inflace vyjadřuje změnu cenové hladiny oproti minulému období.
    • ANO
• Typy inflace
  • Růst množství peněz v ekonomice způsobuje poptávkovou inflaci.
    • ANO
  • Růst cen energií nebo pokles produktivity práce způsobuje nabídkovou inflaci.
    • ANO
  • Růst vládních výdajů vyvolává nabídkovou inflaci.
    • NE (Vyvolává poptávkovou).
  • Pádivá inflace je inflace do 10 %.
    • NE (To je mírná, pádivá je 10-100+ %).
• Phillipsova křivka
  • Původní Phillipsova křivka vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností (čím nižší nezaměstnanost, tím vyšší růst mezd).
    • ANO
  • V dlouhém období je Phillipsova křivka vertikální (svislá).
    • ANO (Peníze jsou neutrální).

Téma 25) Hospodářský cyklus

• Fáze a průběh
  • Ve fázi expanze nezaměstnanost obvykle klesá.
    • ANO
  • Recese je definována jako pokles HDP po dobu alespoň 2 po sobě jdoucích čtvrtletí.
    • ANO
  • Potenciální produkt je produkt, který ekonomika vyrobí při plném využití zdrojů (při přirozené míře nezaměstnanosti).
    • ANO